Pozná jí snad každý podle Hannah stanů, které stojí hned u recepce. Tentokrát máme k dispozici kromě klasických menších stanů pro guidy také jeden obr expediční stan. Stan velikosti blížící se cirkusovému šapitó nám plní úlohu jídelny, společenské místnosti i kanceláře.

Raftová SMART travel základna

Oproti loňsku se obměnila posádka základny. Letos je tu se mnou Cyril a raftařská legenda Pepák. Ptáte proč legenda? Před pár lety totiž během raftingu opřel svůj raft o kámen tak šikovně, že vysypal osazenstvo raftu do řeky a raft samotný zůstal uvězněn tlakem vody na kameni. Od té doby jezdíme okolo „Pepákova kamene“.

Než se sedne do raftu, každý si poslechne jak to chodí. Foto: Břeh

Jsem zvědavý, jestli se podaří vstoupit do raftařských legend i mě s Cyrilem nakonec v řece zbývá spousta nepojmenovaných vln a kamenů.
Guidařina na Smart travel základně se posunula o level (možná dva) výš. Od letoška totiž  pracujeme ve firemních nepromokavých montérkách. Tyhle montérky nejsou nic jiného než hikácký sucháče Quatro. Guid sice neví co je zima, ale musím se přiznat, že když vyrážím na 3. jízdu za den, tak v sucháči je to takový radostnější.

Nezbytné foto na konci raftingu, toto s "hudebním doprovodem" Foto: Pepák

Během těch pár týdnů jsme už stihli odvézt hezkou řádku adrenalinu chtivých lidí, kteří se nám svěřili do rukou. Spolu se základnou opět ožily i historky o Golfském proudu, pláštěnkách riskujících houbařů nebo třeba uhelných slojích. Od letoška můžeme raftaře upozornit na další zajímavost v údolí. Experti z norské akademie věd nás informovali o svém jarním objevu. Na stěnách zdvihajících se přímo z vod Sjoy nalezli vzácnou řasu. Prý se jedná o endemit (jako že prý to roste jen tu). Dali jí název: Harduy Shituy, latinský název teprve vzniká a čeština čeká na překladatele z norštiny.

Kdo pozná kam jdeme? Foto: Břeh

Vzhledem k dešti, který s krátkými přestávkami trvá už víc než 8 dnů, je vody všude kolem skoro až moc. Při raftování za vyššího stavu máme plné ruce práce s ovládáním člunů a občas se  k naší lítosti nedostane na všechny zajímavosti.

Pepák vjíždí do slajdu na říčce Store Ula ... a Cyril ho naviguje :-D Foto: Břeh

Pobyt na základně ovšem není jen o pádlování na raftu. Ve chvílích volna jsme už na kajacích sjeli  spodní Jori a Loru. Jedna tak druhá měla dost nakoupíno, takže pádlování se podobalo víc jízdě na horské dráze než kajakovému výletu.

Stupeň pod slajdy Foto: Pepák

Klíčové bylo se vyhnout obrovským válcům, které jsme čekali za každou zatáčkou. Naštěstí jich nebylo až tak moc.
Naší pozornosti neušla ani Store Ula v národním parku Rondane, která je vyhlášená svými slajdy.

Slajdy končí vodopádkem Foto: Břeh

Vody měla také dost a ještě do toho neustále pršelo. I když vodopád „Nevěstin závoj“ byl v poslední době opakovaně sjet, tak my jsme si ho rádi přenesli. Následující obří slajdy jsme si jak se patří vychutnali. Závěrečnou vodopádovou trojkombinaci jsme si ale nechali na příště. Nerad bych aby to vypadalo jako výmluva, ale jak je jistě patrné z fotek, tak prostě nebylo na to počasí. Shodli jsme se na tom, že by nás mdlé fotky pořízené v dešti tak akorát rozčilovaly. Tak příště!! :-D

Západ slunce. Foto: Břeh


Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)



Přečtěte si také

Tags: , , , , , ,