Když jsem zjistil, že to znamená sjet celých 15 mil více než 3 krát za den a  klesnout o více než 1 míli (1600 metrů), bylo jasné co bude můj letní cíl.

Den byl stanoven rychleji než jsem čekal. Kamarád Xavier z Aljašky měl ve středu 27. července narozeniny a my se rozhodli využít této příležitosti poskládat tým a zkusit překonat tuto výzvu v celkově 7 členné skupině. Sraz v 6:30 v našem kempu dával tušit perný den. Příprava měla být stěžejní, dost oblečení na chladné ráno a hlavně jídlo na celý den.

North Fork of Payette - Stubbs at Juicer

North Fork of Payette - Stubbs at Juicer

Bohužel se mi to zas tak úplně dle plánu nepodařilo. Místo večerní přípravy jsme se s Marcelem vydali koupit auto a pak ještě zašli s ostatníma do kina, takže návrat do kempu po 1 ráno nebyl úplně nejlepší. Druhý den ráno se mi tedy samozřejmě podařilo o více než hodinu zaspat a hned mi bylo jasné, že je s vertikální míli konec, protože ostatní už budou dávno někde v půlce prvních 15 mil.  Nakonec mě ale Marcel přesvědčil, že je třeba někde chytneme na vodě.

Skáčeme rychle do našeho zbrusu nového auta, jehož cena se zvýšila o 20% po natankování, a vyrážíme vzhůru. Nikde po cestě je bohužel nevidíme a tak nacházíme až prázdné auto na nasedání. Točíme rychle zpět až se z našeho trucku kouří, naštěstí ostatní potkáme u nejtěžšího úseku, který je třeba jet ne 3 krát ale dokonce 4x, aby byla celková vertikální míle plně dokončena. Hážu na sebe hydro (bohužel mám jen tenké termo a kraťasy) a nasedám právě pod tímto místem na spodních 7 mil North Forku.

Probuzení je to více než drsné, je asi 8 ráno a hned první peřej je poctivá pětková peřej Screaming Left , která nepatří zrovna k mým oblíbeným, protože obsahuje velké množství kamenů a celkově je tato levotočivá zatáčka hodně nepřehledna. Samozřejmě dle očekávání chytám spodní válec a poprvé eskymuju.

Hned za další zatáčku začíná další perla místního North Forku a to Jaws 1, 2 a  3 („ Čelisti“). Tuto peřej mám oproti Screaming Left v oblibě, protože je více než míli dlouhá a bez větších kamenů, zato hodně z kopce. Nejpodstatnější část je Jaw 1, kde je důležité dobře naskočit první válec a pak se udržet vpravo. Sice dopadám na plocho, ale špice letí vzhůru k obloze. Takže hned druhý eskymák v prvních dvou peřejích, paráda. Zbytek Jaws už zvládám bez problému a spodních 5 mil North Forku jsou pro mě už více méně oddychové, jelikož jsem tuto část jel už více než 20 krát. Okolo 9:30 ráno jsme dole ve vesničce Banks a rozhodujeme se jak dál. Jestli jít na snídaní nebo jet hned na další kolečko.

Nakonec se rozhodujeme pro dalších 15 mil, protože Austin chce zkusit stihnout Vertikální míli a ještě k tomu odjet odpolední rafty s klientama. Nahoru vyrážíme v trochu obměněné skupince, protože Tyler to vzdává po nepříliš úspěšné první jízdě, zato nabíráme patnáctiletého Ethana, který se nebyl schopny ráno dopravit na náš sraz. Při cestě nahoru přesvědčuju ostatní, že musíme zastavit u dvou těžkých míst na horních 5 mílích, protože jsem je ještě ani jednou nejel. V jedné je přes celou řeku strom a při vyšší vodě se nedal podjet a dobré nasedání bylo až pod další peřejí.

Kluci mi dávají skutečně prostor na prohlížení a tak po asi 10 vteřinách nasedáme opět do aut. Na nasedání jsme už za slunečních paprsků a chystáme se na druhou jízdu, mou první od úplného vrchu až dolů. Prvních asi 500 metrů je příjemné ranní pohoupaní, pak se však řeka sklápí ještě více z kopce a už se blíží peřej s odpovídajícím názvem Steepness („Z kopce“), která obsahuje strom, který je nutný podjet v pravé části.

North Fork of Payette - Micah at steepness (with Dan Simenc and Rush Sturges)

North Fork of Payette - Micah at steepness (with Dan Simenc and Rush Sturges)

Vše zvládáme více méně bez problému, bohužel pod peřejí přijíždí Will s prasklou helmou. Když nám říká, že dostal ránu do hlavy a ještě si asi pochroumal rameno, je to pro něj jasný konec dnešní jízdy. My ostatní vyrážíme dál k peřeji s názvem Nutcracker („Drtič koulí“).  Celá peřej je opět dost nepřehledná, ale nejdůležitější je vyhnout se spodnímu obrovskému kamenu uprostřed, kterému se právě říká Nut Cracker. Sice eskymuju, protože se kamenu vyhýbám přes sérii nepříjemných vracáků a válců, ale dole jsme všichni v pořádku.

Následně vše probíhá hodně rychle, jsme někde na začátku prostředních 5 mil a vše dostává ještě nový rozměr. Peřeje jdou za sebou bez přestávky a názvy jako Slajd, Disney Land, Bouncer, Chaos či Pectoralis, dávají tušit, jaká celá řeka je. Vše má celkem komplikované průjezdy, ale to nejtěžší nás teprve čeká, bohužel nás opouští další kajakář Austin, který uprostřed jedné peřeje láme své pádlo a tak také končí  Zastavujeme u břehu a vyleváme lodě, přestože má každý suchou bundu a dobrou špricku, velký tlak vody jaký je na North Forku si stejně najde cestu dovnitř. Nasedáme nad nejtěžším místem s názvem Jacob’s Ladder („Jakubův žebřík“) a Golf Course („Golfové hřiště “).

Voda teče ještě víc z kopce a navíc má celý tento úsek asi míli. Vše naštěstí probíhá bez větších problémů a dole ve vracáku vydejcháváme skvělou jízdu. Přestávka ale není nějak velká, protože čas nenávratně ubíhá, rychle tedy pokračujeme opět k Screaming Left a Jaws, pod kterými končí nejtěžších 5 mil celého úseku. Screaming Left tentokrát zvládám bez problémů a dokonce Jaws jsou najednou skoro zadarmo. Někteří se dokonce cítí natolik, že na Jaws předvádí neskutečné lajny přes obrovské kameny na které nalétává voda jak na lžíci. Posledních 5 mil si hlídáme, abychom se neunavili. Těsně před 1 odpoledne jsme dole a já už skoro nemůžu zvednout pádlo a to je za mnou teprve 1,5 kolečka.

North Fork of Payette - Matej Holub at Houndstooth

North Fork of Payette - Matej Holub at Houndstooth

Jdeme do Banks Cafe na rychlé jídlo, hranolky se sýrem a chilli zní jako dobrá volba. Po 30 minutách opět vyrážíme nahoru. Jsme někde u 30 míle na vodě a mě už to pádlování snad skoro přestává bavit, únava se projevu a šlachy už začínají volat po odpočinku. Na většinu peřejí už vypínám maximální soustředění a pouze na Jacob’s Ladder a Golf Course se snažím vyrazit s maximem úsilí, abych projel úspěšně. Jízdy se však zhoršují a tak už nestíhám držet špičku na hladině a dost bojuji se sílou této peřeje.

Okolo půl 6 jsme opět dole v Banks a ti šťastnější už oslavují pokoření vertikální míle. Mé maličkosti ještě však chybí půl kolečka, kvůli ranní nedbalosti a Ethan potřebuje dokonce celých 15 mil North Forku znovu. Nikoho dalšího se nám nepodaří přesvědčit, abychom nejeli jenom dva a tak vyrážíme nahoru osamotě. V 7 večer nasedáme a je mi jasné, že se nesmí nic pokazit, protože pokud budeme pádlovat bez problémů dorazíme do cíle něco po 9 večer.

Poslední jízdu si dokonce i užíváme, slunce zapadá za kopce a konečně je trošku menší teplo. Všechny peřeje zvládáme více méně bez problému a už se opět blížíme k nejtěžší části. Ethan mi nad tímto místem sděluje, že musí na konci zastavit a jet celou peřej znovu, aby dokončil svou vertikální míli. Na konci Golf Course spolu vysedáme a nakonec nesu loď s ním nahoru, abych mu byl na blízku, kdyby něco nevyšlo podle plánu. Ethan sice eskymuje v téměř nejhorší části, ale vše dokončuje bez problému.  Po této peřeji už vydechujeme a užíváme si společnou jízdu zbylých 7 mil do cíle.

Oba už víme, že cíl je nedaleko a dokonce najednou lítáme z vracáku do vracáku a máme čisté průjezdy. Posledních pár mil je opravdu za odměnu, slunce skoro není vidět a my najíždíme do posledního vracáku s úsměvem na tváři. Téměř nejsme schopní se zvednout z lodí, ale i tak máme pusu roztaženou od ucha k uchu. Navzájem si gratulujeme a po více než 50 mílích pětkové vody chvilku jen sedíme na parkovišti a užíváme odpočinku. Následně navazujeme lodě a vyrážíme do kempu. Ještě ve spacáku si přehrávám celý den a vím, že na takový zážitek jen tak nezapomenu. Sice se bojím jaký bude další den, protože šlachy a obě ramena jsou téměř mimo provoz, ale ani jedné minuty tohoto dne nelituju.

Foto: John Webster

Mekka kayakingu North Fork Of Payette Matějovou headkou

Sestřih ukazuje sjezd Matěje Holuba „nejlehčí“ části Payette zvané „Lower 5″ (5 dolních mil) s letním průtokem cca 5000cfs (cfs – kubických stop za sekundu, jedna cfs je 28,3 litru, tzn asi 142 kubíků za vteřinu)

Střih: Marcel Hlopko

Popis Matějova pádlování a pracování letošní léto na Payette vyjde v rozsáhlejší formě a s více fotkama v Hydromagazínu 1/2012.


Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)



Přečtěte si také

Tags: , , , ,