Sobota 15.1.2011 – ideální program do deště – Kamienna

O Kamienny v Polsku jsem dost slyšel, prej docela dobrá řeka, těžká. Když jsme přijeli na Mýto k benzínce, kde poměrně standartně při tání stála už hromada vodáckých aut, původní plán horní Jizery se docela rychle změnil na Kamiennou, která měla podle vodočtu v Piechovicích parádních 20 kubíků, což je spíš vyšší stav a podle infa od Břeha i obtížnost řeky je drobet výš, než za nižší vody.

Kamienna - vstupní jez za kterým hned následuje "Motokros" - cca 300m WW5

Kamienna - vstupní jez za kterým hned následuje "Motokros" - cca 300m dlouhá WW5

Na vodu jsme sedli pod silničním mostem přes Kamiennou nad městečkem Szklarska Poreba. Hned po pár metrech jsme u jezu a dost zablokovaného a svižného úseku zvaného „Motokros„, nejen podle kilometráží celkem poctivá WW5 (zvlášť když se k tomu přičtě pár týdnů bez kajaku a pádla, předešlých 50 metrů na rozpádlování a znecitlivělý a promrzlý ruce ;-) popřípadě ještě moje urvaná a neustále se posouvající sedačka a vypadávající boční „opěrka“ – resp. improvizovaná náhrada za tu ztracenou..)

Kečup v začátku "Motokrosu"

Kečup v začátku "Motokrosu", joo, tahle řeka pádí moc hezky z kopce!

No, dost bylo Motokrosu, všichni jsme ho dali víceméně bez problémů a hlavně teda kdo nad ním ještě přemýšlel o zimě, o tom že voda studí, že se mu nechce hýbat, tak tohle myslim všechny dokonale probralo. Nevím, kde oficiálně Motokros končí, ale dál Kamienna pokračovala dost podobným stylem – velký spád, dost zablokované koryto a opravdu málo času na kochání se okolním zasněženým lesem. Když se poštěstilo, tak řeka vodáky nechá i vydechnout klidnější vodou – sníží obtížnost na kontinuální WW4 ;-) Ne, nechci hodnotit obtížnosti, ale vim, že jsem v ČR (ani v Polsku) nic takového podobného ještě nejel.

Nájezd do jednoho místa s fajn válcem

Nájezd do jednoho místa s fajn válcem

Ondra Kamienný vymyslel hezkou „definici“ – „Je to jako kdybyste vzali tu nejhezčí peřej na horní Jizeře a natáhli jí na 10km“. Opravdu se prostě pořád něco děje a to dost intenzivně. Po pár dalších místech mi i porozmrzly ruce, což teda bylo doprovázený známou štípavou bolestí za nehtama a dál už to byla paráda. Ani jsem nečekal, že mi i teď v zimě bude v Hiko sucháči sucho a hlavně krásně teplo.

A tohle už je výjezd z onoho válce :-)

A tohle už je svíčkovej výjezd z onoho válce :-)

Cestou je mimo jiné také pár přírodních stupňů se silnými válci (Fík by mohl vyprávět ;-) a vlastně trochu i Kečup a Šimpi) a pár jezů. Za našeho stavu bylo vše sjízdné, některý místa ale samozřejmě bylo potřeba prohlížet. Ok, bylo potřeba je dost relativní, ale přišlo nám lepší některá místa prohlédnout…

Další z mnoha přírodních stupňů

Další z mnoha přírodních stupňo-slajdů

Teda bylo vše sjízdné až na úzké místo cca 50 metrů dlouhé, které jsme si všichni jen s úctou prohlédli a nakonec u něj skončili. Poslední válec opravdu budil respekt.

Nevinně vypadající válec, kam na fotce najíždí Karas, nakonec dostal ven z kajaku Fíka

Nevinně vypadající válec, kam na fotce najíždí Karas, nakonec dostal ven z kajaku Fíka

No a to je z téhle špičkové lednové pádlovačky asi tak všechno. Podle toho, co tu tak vykoukávám na mapách a všude možně po internetu, jsme ujeli cca 5km. Na konci se dalo parkovat kousek nad úzkým místem s válcem na konci po pravé straně silnice u elektrárny (?). Celou dobu vede podél řeky silnice a všechno se dá prohlížet. Potkali jsme tam i pár spadlých stromů, ale nic zásadního. Jeden jsme přenesli, ale byl vidět včas a vracák před ním je také dostatečný alespoň pro 4 kajaky. Každopádně na stromy je potřeba dávat bacha, špatně spadlý strom by tu mohl znamenat taky docela velký problém. Zastavování neni vždycky úplně snadné. A pro přehled ještě jednou, vodočet online v Piechovicích je zde, my měli cca 20-21 kyblíků= zřejmě spíš vyšší stav.

Větší fotogalerii najdete na držkoknize (můžou to prohlížet i ti, kteří Facebooku stále ještě odolávají či jím opovrhují :-) )

Neděle 16.1.2011 – ideální běžkování v tričku

Ze soboty na neděli jsme přespali u Honzy v jejich parádní chaloupce v Jindřichovicích, ostatně jako s pátka na sobotu, za což mu patří veliký DÍK a v neděli jsem už s ostatními vyrazil na běžky, což také byl původní program tohoto celého víkendu.

Slunce, běžky, partička, pohoda = další super den.

Slunce, běžky, partička, pohoda = další super den. Jen bohužel protisvětlo ukázalo špinavej objektiv :/

Ještě že všichni neskejtujou, jinak bych nevyfotil vůbec nic :-)

Ještě že všichni neskejtujou, jinak bych nevyfotil vůbec nic :)

Už ráno když jsem z okna zahlédl stíny a paprsky slunce mezi stromy, bylo jasný, že to bude další super den. A byl. Popojeli jsme autem do Hrabětic a tam vyrazili na tratě.

Jakmile slunce povylezlo, rozehlnalo mlhu, bylo parádní teplo, že se opravdu dalo běžkovat jen ve funkčnim triku a ve vestě, bez bundy, bez rukavic, bez čepice, bez brýlí (teda, ne že bych rukavice, brýle a čepici měl sebou…ale moje pomatení smyslů kajakem je zase trochu jinej příběh..)

Oběhli jsme si kolečko v okolí Josefova dolu, doběhli k přehradě a od přehrady už to byl jen kousek k autu. Tady ještě přidávám jednu fotku Kamenice nad přehradou.

Kamenice, les a sluneční paprsky, slušný hérečky...

Kamenice, les a sluneční paprsky, slušný hérečky...

Podle aktuální předpovědi by zase mělo být trochu zima, snad bude i sněžit, aby zase mělo co tát. Protože tohle byla prostě paráda! AHOOJ zas někdy na běžkách! (s kajakem)

Těžko uvěřit, že je to půlka ledna, počasí jak někdy na konci března...

Těžko uvěřit, že je to půlka ledna, počasí jak někdy na konci března...

Foto: pádlování Grázl, běžky Rodeista


Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)



Přečtěte si také

Tags: , , , ,