Čtyřapůl denní nonstop smích s parádní partičkou začal příjezdem ve středu večer a stavěním našeho „stánku“ v pavilonu opic. Teda. V pavilonu A1. Stavba stánku spočívala ve vyložení konstrukce na natažení slack line venku a v realizaci nerealizovatelnýho slalomu mezi expozicema a stánkama ostatních s velkym Hannahovym vlekem dovnitř do haly, zapojení plasmy, rozložení židliček a pochystání pípy a sudů s Plzní.
Na první pohled bylo vidět, že jsme účast pojali tak trochu „jinak“ – víc společensky, než většina jiných „vystavovatelů“, kteří z veletrhu dělali spíš tržiště a nakupovací slevové šílenství. Prostě hodně do pohody. Kdo jste si nevšimli na předešlý fotce, doporučuju se soustředit na tu další – o rozdávání letáčků se staraly figuríny oblečené do Hannah hadříků z kolekce na příští rok a my se tak mohli věnovat opravdu jen těm společenským záležitostem a pokecu s kamarády. Původní plán ale David měl ještě vychytanější – zrovna ta na předešlé fotce stála úplně stejně, ale v ruce místo letáčků měla pár drobáků. Těžko říct, kolik by za ty 4 dny vydělala
Ale nakonec jsme žebráky zrušili a nechali je dělat místo ostudy užitečnou práci. Kromě letáků Adrexu a katalogů Hannahu jsme tu měli pro lidi i naše nové tištěné maniacké NEWS.
Pryč od stánku, především v průběhu víkendu probíhal taky všemožný doprovodný program. Například exhibice v chození na slack linách. Koho při průchodu mezi stánkama napadlo zvednout oči nahoru, mohl vidět borce chodícího si tam jakoby se nechumelilo (no, taky že ne!).
Ovšem slack liny tu nebyly jen pro profíky, venku si to mohl zkusit každý, na dlouhý, krátký, široký, úzký… Očividně je to dost chytlavá činnost, od který se člověk může jen těžko utrhnout. Koho by to zajímalo víc, doporučuju mrknout na jejich web www.slack.cz

Zatímco lidi se snažili udělat aspoň pár kroků, kluci z Gibbon týmu předváděli občas neskutečný věci
Stánek jsme měli přímo u pódia s doprovodným programem, takže jsme to měli všechno pěkně z první ruky. Například taneční přehlídky outdoorových hadříků všemožných firem byly celkem fajn. I když 4 dny po sobě 3 krát denně to samý, minimálně pánská část vystoupení nás už pak taky moc nebavila…
Taneční přehlídky střídaly promítání všemožných extrémních videí z lyží, lezení, kol, pádlování, base jumpu…a semtam nějaká přednáška. Například o tom, jak se stát certifikovaným horským vůdcem, o Dolomitenmannovi, nebo třeba o seakajakování od Standy Chládka, jehož přednášku „S kajakem po světových mořích aneb proč mě nikde nechtěli zaměstnat“ si taky můžete koupit zaznamenanou na DVD, které jsme ve spolupráci s Hydromagazínem připravili loni na podzim.
Odpočatí návštěvníci z přednášek pak mohli jít zkusit lezení, ať už na stěně, po lanovym mostě nebo třeba s mačkama a cepínama po stromě.
Co kdo vystavoval tu popisovat nebudu, to jsem ani neplánoval. Spíš bych tu věnoval pár řádek představení té ledové stěny, kterou na Sport Life propagoval – nebo spíš představoval veřejnosti – Adrex. Je to uměle vytvořený cca 40 metrů vysoký ledopád na skále u města Vír. Teda uměle, rozumějte tak, že ta voda tam normálně neteče, ale když začne mrznout, pouští nato vodu 4-5 dní nonstop a vytvoří tam takovejhle parádní lezeckej tréninkovej terén.
Na místě si pak jde půjčit mačky, lana, cepíny..takže je možný tam i přijet „jen tak“ a prostě si to jít zkusit. Což už plánuju taky, dokola běhající video a hlavně vyprávění kluků mě zlákalo hned ještě první den
Loni Ledovou stěnu ve Víru navštívilo za tři měsíce její „funkčnosti“ přes 1500 lezců! Info o stěně, aktuální teplotu a vlastně i to, od kdy případně začne fungovat, najdete přímo na adrex.cz/ledova-stena
Pro lepší představu mrkněte na parádní videjko z loňských závodů Ice Run 2010 od Pítrse. Zajímavostí taky je, že je celý natočený zrcadlovkou!
A ještě na moment zpět z Víru do Brna, z vodáckých firem tu vystavoval pouze Vodák Sport, ale o to větší měli prostor
U nich na stánku taky probíhal všemožný doprovodný program, povídání a přednášky. Jednu z nich jsem měl tu čest mít taky – v sobotu od 12ti jsem tu povídal o naší únorové expedici na Franklin River v Tasmánii.
Kromě Sport life tu probíhaly zároveň taky veletrhy Bike Brno a Lodě a karavany. Kol bylo k vidění hromady a některé teda opravdu hodně podařené kousky. Jen těžko se hledalo kolo, které by mělo špatný design. Samozřejmě kvalita rámu a osazení pak už byla o ceně, šlo najít kola jak „za desítku“ tak za „dvoukilo“… A karavany? No, moc pěkný, všechny, je až neuvěřitelný, co všechno a jakym stylem se do nich vejde. Kolikrát vypadaly ještě luxusnějc, než kdejaká drahá vila.
A to je asi tak všechno přátelé. Joo, padá listí, podzim je tu a festivalová a veletrhová sezona začíná…ale i nějaké to pádlování tu přes zimu najdete
Mimochodem, opět chystám zajímavou prodejní slevovou akcičku s Hannahem, tak si to tu hlídejte, nebo sledujte naší Xichtoknihu.
Foto: Rodeista
Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)






























