Četli jste už první a druhý díl tohoto seriálu?

Sotěska Devollu

Dále už OK. Vysedáme u 1.většího pravostranného přítoku, jehož korytem jsme se dostali na silnici. Je zde také vojenský objekt maskovaný jako troska vojenské budovy.

Soutěska Dellu - Zdenda

Hned nás přišel hlídat (rozumějte vočumovat) voják. Po rychlém obědu vyrážíme, proti proudu Devollu.

Obědváme pod dohledem vojáka

Cíl je řeka Lengarice. Čeká nás opět offroudění, ale tentokrát s plnými auty. Naštěstí si Albánci dali přes den brigádu a zarovnali aspoň ty nejhlubší díry. Po návratu jsem se dověděl, že  závaly zde nejsou nic zvláštního a často se stane, že je cesta týden neprůjezdná.

Vlek nevydržel ofroudění

Jízdu cca 30 km dlouhým offroudem podél Devollu nepřežil náš již jednou opravovaný vlek. Stavíme v autoservisu a oprava stojí zas 20€.  Následuje nekonečná jízda, silnice jsou sice s asfaltem, ale mizerné a úzké.

Lengarice - Na konci soutěsky

U Lengarice zastavujeme  „už“ ve 2 h ráno. Co čert nechtěl je tu taky  Fantomas se zájezdem. Bohužel hned nás ujišťuje, že není voda.

Ráno zjišťujeme, že Fantomas nekecal. Voda v Lengarici není. Rozhodujeme se do kaňonu nakouknout aspoň zdola a pěšky. Cestou, asi 500m od kempíku, je termální jezírko.

Termální jezírko s bouldrem

Termální jezírko je snadné si oblíbit. Někdo zkouší v euforii nad ním i bouldrovat. Později menší skupinka vyráží na průzkum kaňonu. Říčka se dá za tohoto stavu bez problémů brodit. Voda byla max nad kolena. Kaňon je opravdu fascinující.

Kaňon Lengarice

Po neúspěchu na Lengarici cílíme na perlu albánských řek, řeku Valbona. Ještě nevíme, že nás čeká cesta dlouhá 12 h po silnicích různých kvalit spíš nekvalit. Cestou opět jeden z přejezdových večírků, tento je speciální tím, že probíhá pod palmovými listy.

Valbona - první z těžších míst

K Valboně přijíždíme až ráno kolem 9h a úplně vyšťavený. Po krátké snídani následuje krátký, ale  zasloužený spánek. Po 13h vyrážíme ze snídaňové louky na vytipovaný úsek. Čeká nás horní úsek WW IV-V. V řece je celkem dost stromů a tedy i spousta prohlížení a přenášíme 3x.

Jitka na Valboně

Na jednom místě Jíťa ošklivě plave. Krysí  na neštěstí v nájezdu nad těžším průskokem, na kterém se proud dělí na dva. Proud jí strhává do toho druhého a vzdálenějšího průskoku.

Valbona - Niki bojuje s kamenem

Tam voda táhne pod velký kámen. Jíťa mizí pod hladinou a dlouhé vteřiny není. Po chvíli vyplula vesta. Pak konečně i Jitka. Kečup se Zdendou ji pomáhají na břeh. Dlouho se nemůže hnout, jen vysíleně leží. Plavkyně dál nejede.

Valbona - Lihovka boofuje

Ostatní pokračují poněkud toporně dál. Je tu úžasná divoká voda. Něco přenášíme, většinu jedeme.

Valbona - Wraťka na kataraktu

Končíme za výjezdem z této soutěsky pod vesnicí. Dalo by se ještě krásné pokračovat dál, ale už je pozdě. Spíme na travnatém plácku, kde jsme dnes snídali.

Údolí Valbony

Neděle je ve znamení návratu. Ráno kupodivu všichni fungují dle plánu a to hned od 6h. Na vodu sedáme kolem 9:30 h. Spodní úsek Valbony je lehká otevřená voda WW II+. Končíme na vzdutí přehrady. Albánie se s námi loučí klasicky a to odpadkama na stromech.

Albánská klasika

Trajekt přes přehradu, který by nás dovezl blíže k civilizaci jel v 7 h ráno. Proto jedeme opět přes hory klikatou cestou zpět. Ve 13h jsme už zasedlý v autech a od Valbony vyrážíme směr Skhodra a dále domů.

Poslední namočení pádel a hurá domu

Cesta je plynulá, jen se nám na Bosenské hranici snaží  vnutit, že bychom měli mít jakýsi papír o počtu lodí. Proto příště musíme důsledně mít potvrzení, kolik lodí vezeme tam.
Ospalý návrat domů, ale vpořádku tak jako vždy. V Praze jsme v pondělí dvě hodiny po poledni.

Do Prahy je to kus cesty

Foto: Bednítko, Šimpi, Zdenda, Břeh, Jitka, Wráťa


Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)



Přečtěte si také

Tags: , , , ,