Pokračování z prvního dílu.

Děti se zaradovaly, jakmile nás uviděly pod sebou v lodích. V tu ránu nás začaly bombardovat (asi) na rozloučenou kameny.

Poklidná část Fani i Fogel

Šimon chce sjednat spravedlnost, ale jakmile si u břehu strhl špricku, že jako na ně vyběhne, dostal zásah kamenem přímo tam, kam si to žádný muž nemůže nikdy přát. Ostatní ujížděli před sprškou kamení co mohli.

První zajímavější místo

V řece je dost málo vody cca 8 m3. Samotná řeka za tohoto stavu není moc obtížná, za větší vody tu určo budou velké vlny.

Druhá část řeky je o hodně zábavnější

Cestou je jeden 1,5 m stupeň, pak dlouho nic. Ve druhé polovině spíš ke konci jsou 2 místa absolutně X. Přenášení je možný, ale delší přes obrovské kameny. Na březích všude stále spousta pytlíků a odpadků.

Nasedání pod nesjízdým místem

Končíme u města Rreshen. Pokračujeme směr řeka Devoll. Do cesty se nám připletlo hlavní město Albánie Tirana. Dost špinavé město řidičů svérázného řidičského umění, kde nejsou téměř žádné cedule. Bloudíme.

Řeka je celá zavalená kamením

Nechytá se ani GPSka. Stále ukazuje, že jsme mimo silnici. Po hodině bloudění se konečně GPSka chytá a vydáváme se směr Elbasan.

Nedaleko Rreshenu

Nacházíme celkem pěkné spací místo, jen je plné odpadků. Ještě stále nevíme, že toto je „albánský standard“. Úterní ráno je ve znamení silného deště, proto se nikomu nechce ze spacáků. Vstáváme po 10h a za deště také snídáme. Po hodině déšť konečně ustává a my se vydávané najít úsek, který dnes pojedeme.

Nasedání na horní Devoll

GPS v Albánii nezná cesty

Obhlížíme úsek pod spacím místem. Vypadá to zajímavě, takže se vracíme zpět a převlékáme.  Čeká nás 1. úsek řeky Devoll, obtížnosti WW III-IV.  Řeka je nečekaně dobrá, dle kluků voda stoupla během obhlídky ještě o 20 cm. Devoll tu připomíná dolní Ötz.

Končíme po 15 km za pěším mostkem. Dál pokračujeme autem, cesta se postupně změnila ve vostrý offroud. Prohlížíme sifoniště, které je asi 300 m od místa, kde jsme končili. Pár set metrů po proudu je silniční (vzhledem k tomu, že nejedeme po silnici, ale po blátivé cestě, tak spíš cestovní) most, kde je taky pěkný plac na spaní. Strašně fouká, ale to nám v grilování a večírkovaní nemůže zabránit. Ve středu nás čeká 2.úsek Devollu obtížnosti WW III, s místy IV. Na řeku sedáme hned pod nesjízdným sifoništěm. S Hafem nejprve převážíme auta. Cesta kolem řeky je adrenalin. Na cestě jsou hluboké koleje, brody, velké kameny, prudké sjezdy i výjezdy. Drhnutí koule o zem jsem od půlky už ani nevnímal.

Střední Devoll

Po 1,5 hodině cesty dolů jsme usoudili, že spodní soutěsku necháme na další den. Dnes bychom to prostě nestihli. Řeka je super. Ze začátku to docela sype. Lucka si hned dává krysu. Máme cca 10m3. První kilometr WW III-IV a jedna pravá zatáčka se sifonem.

Střední Devoll

Střední Devoll

Štěpán si ho proplaval. Nestihl zahnout. Od soutoku s přítokem WW II-III. Cestou 3 místa na prohlídku, opět se sifonem. Končíme po asi 15 km před nájezdem do spodní soutěsky. Jedeme auty soutěskou dolů a hledáme, kde přenocujeme.

Niky na Střední Devollu

Kvalita cesty se od  vesnice trochu zlepšila, ale pořád se jedná o úzkou cestu s kamenitým/bahnitým povrchem bez svodidel, kde na jedné straně je kolmá skála nahoru a na druhé kolmá skála dolů. Spíme před další vesnicí, když silnice vystoupá ze soutěsky.

Spaní s výhledem na Devollu

Je tu pěkný výhled. Během večírku  jede kolem stará Liazka. Řidič zastavuje a dává se do řeči, tedy spíš do posunkování a řečí typu“ Liaz čeko“ nebo „Pivo – bííír taky čeko, znáješ?“.

Už jste četli první díl?

Pokračování příště.

Foto: Bednítko, Šimpi, Zdenda, Břeh


Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)



Přečtěte si také

Tags: , , ,