Celá tahle bláznivá akce se zrodila v hlavě Kubově („Králíkově“).


Vzhledem k tomu, že schody byly necelé dva metry široké, tak se závod musel omezit pouze na 3 startující najednou. Kolem druhé hodiny odpoledne se nás u Podprůhonských schodů sešla celkem slušná partička asi 20ti lidí. Jen mě trochu znervózňovalo, že pouze dva z celé skupiny měli sebou lyže, já byl 3. Chvilku jsme čekali, ale nikdo nedorazil a tak začal Králik s výkladem trati.


Nejprve se jeli samostatné rozjížďky, aby si každý závodník vyzkoušel, jak jsou tvrdý dopady na beton. A pak začal samotný závod. Na start jsme se postavili pouze dva. Já a Králik. Fotografové byli na místech, kamery běžely a my mohli odstartovat. První sérii schodů jsme jeli šusem a do vedení se dostal Králik, ale na rovince jsem ho dotáhnul a na další sérii schodů jsem šel do vedení. Byl to nelítostný boj až do konce, který skončil lepe pro mě.


Další kolo jel Xenis s Králíkem. Tenhle kros se ale nedojel do konce, protože v polovině trati se srazili a pořádně se zrakvili :-D Závod byl tak přerušen a už se jen volně jezdilo. Já jsem lyžáky už dávno sundal, protože byli asi tak o 3čísla menší a nemohl jsem v nich vydržet.


Jenže Kubovi to bylo ještě málo a chtěl sjet travnatou stráň kousek od schodů. V tom sem ho samozřejmě nemohl nechat a tak jsem se naposledy obul do lyžáků a vyrazil. A i na mě přišla řada. Hned při prvním obloučku jsme si ustlal takovým způsobem, že mi i natvrdo dotažený vázaní na lyžích vyplo. Ještě jsem se sebral a stráň dojel až dolů.


Vítězné DVD jsem si odvez domu já, ikdyž závod nebyl řádně dokončen.

Foto: víc fotek můžete shlédnout na webu: kokotinasnehu.xf.cz


Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)



Přečtěte si také