Ale každej kdo se na něho podívá, uvědomí si, že je něco špatně. Ano, chybí mu ucho. Proč? To nevim, sedí tu na poličce a už roky tu na mě kouká svým provinilým výrazem. Chudinka malinkej. Nikdo si ho nevšímá, jen tu stále stojí se svým jedním ouškem a zírá. A kdybych si nekoupil foťák, nejspíš bych si ho taky nadále nevšímal.
“Vidíš, králíčku, máš štěstí, jednou budeš třeba slavnej, nejspíš uplně náhodou. Ale kdyby si se stal slavným plánovaně a úmyslně, nebyl by to žádnej freestyle. A to bys určitě nechtěl, ne?”
Stále jen stojí a mlčí. Ale vidim mu v jeho výrazu, že semnou souhlasí. Proto držte králíčkovi palce ať to zvládne, je to budoucí hrdina, i když nemá ucho! A laskavě se mu nevysmívejte!!
Zkuste uprostřed toho všedního chaosu, zmatku a stresu trochu zpomalit a vypnout a nepřemýšlet. Neni potřeba se nervovat, vemte si příklad z králíčka, kterýho tímto povyšuju na Freestylovýho králíčka.
Text a foto: Rodeista
