Tasmanský čert - Tasmánie 2010Ráno v centru u vstupu do národního parku zjišťuju, že permit na trek od neděle již dokoupit nelze, že je možné jít až od 8.2. Počet lidí je tímto na treku regulován, maximální velikost skupiny je 8 lidí, za den může vyjít maximálně tuším 28 osob.

Minule jsem psal o nebezpečnejch havětech, co žijí na Tazy, dnes přidávám pár řádek o těch roztomilejších a hezčích. V Podporujeme na fotce píšu “aneb jak bylo v zemi klokanů a čertů”. Z klokanů je nejčastěji vidět Klokan rudokrký – tzv. Wallaby. Je o něco menší než klasický Skipy, ale skáče, nosí mladý v kapse a je roztomilej :-) Další nejčastší zviřátko, který rádo navštěvuje lidi jsou Possumy, neboli česky vačice. Stejný jako na Zélandě, i stejně oprsklý. Taky mi snědly půlku sýra s pár krajíčkama chleba a se 4 klobásama (4 nechaly – aspoň že jsou férový a rozdělily se se mnou o mý jídlo – vzaly odevšeho jen půlku). Dost často je také vidět Ježura nebo Wombat. A samozřejmě všudepřítomní papoušci různých velikostí a barev.

Tasmánský čert, nebo taky ďábel medvědovitý


Z těch méně často potkávaných zvířat jsme v potoce zahlédli ptakopyska, jsou zde koaly, ptáci Emu a konečně ti Tasmánští čerti! Tasmánský čert, nebo také Ďábel medvědovitý, jak se mu říká odborně, žil dříve na celé Austrálii, ale dnes je pouze v Tasmánii. Je to černá šelmička velikosti menšího psa, jehož hlavní kořistí jsou mršiny a nemocná zvířata. Tasmánský čert je právě taky to zviřátko na znáčku v úvodech článků. Nyní je ohrožuje rakovina tlamičky, ale dobrá zpráva je, že je možné, že si s tím dokáže jejich imunita poradit a vytvoří si imunitní reakci – jak informovaly české noviny. Snad jim tedy úplné vyhynutí nehrozí.

Tasmánskou “specialitou” byl také Tasmanský tygr nebo také Tasmanský vakovlk, který oficiálně je prohlášen federální vládou vyhynulým od roku 1986. Žil také v Austrálii a na Nové Guinei. V poslední době se v australském tisku párkrát psalo o tom, že vakovlka někdo někde ještě viděl, včetně jednoho správce národního parku. Je tedy takovou možná přežívající legendou někde v hlubinách divočiny. Každopádně my ho neviděli. Většinu ostatních zvířat se mi podařilo i nafotit, ale to bude patřit až do jiného dílu seriálu :-)

__________
Ostatní by měli k jezeru St Clair na druhém konci dorazit 10.2., takže se treku vzdávám, protože 3 dny by mi nejspíš nestačily. I když je to „pouze“ 70km, prý minimum jsou 4 dny, co by člověk s dobrou fyzičkou měl počítat. Takže Honza se skupinkou vyráží na trek a já s Matějem vyrážíme zpět do Launcestonu, kde máme v plánu v neděli vyzvednout rafty (snad) došlé cargem.

Tasmánie - maják na konci světa


Hned v pondělí nás vyvedli z omylu, rafty cargem nedošly, zůstaly v Melbourne. Co se jak dělo následujících pět dní nebudu moc rozepisovat, objeli jsme severovýchodní část Tasmánie, viděli maják na úplném konci světa a pár úžasných prázdných pláží, testovali tasmanská vína (krabicový, ale i výběrový a drahý na Vine Testingu), nakupovali jídlo na dobu, co budeme na řece, ale hlavně jsme cestovali od mailu k telefonu, od telefonu k faxu a od faxu zpět k telefonu a Matěj zjišťoval a dokopával rafty do Tazy.

Tasmánie - moře je tu stejně modrý jako jinde :-)


V podstatě dodnes nevíme, co se stalo. Uvízly v Melbourne a nikoho tam nezajímalo, co tam ty dva velký balíky dělaj, protože proclení bylo zařízené od Roberta z Čech. Nakonec rafty dorazily, v noci z 9.2. na 10.2., 10.2. ráno jsme je vyzvedli a frčeli jsme vyzvednout lidi po treku. 11.2. se podle plánu mělo sedat na vodu… Byl to punk za 5 minut dvanáct, nebo to bylo vypočítaný? Samozřejmě vypočítaný! Guidi maj vždycky pravdu! (jedna z pouček desatera)


Deníček z 5.2. bych zakončil tedy 10.2. večer, kdy jsme už všichni pohromadě měli parádní steak párty na nasedacím místě na řeku Colingwood u mostu, po které se po dni pádlování vteče do legendární Franklin.

O tom, jaký byl Overland trek, časem doplním textík od někoho z těch, kdo ho absolvovali. Nebo ho doplnim, až se tam vrátim a dát si ho taky :-)

V příštím díle v úterý 30.3. se vydáme na první kilometry po Colingwood river.

Text a foto: Rodeista


Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)



Přečtěte si také