Ovšem jsme trochu ve skluzu, protože už tam nějakou dobu je. Začínám druhým dílem, který od tamtud poslal v půlce září.

Zdravim lidi,


je tady další díl mého povídání o protinožcích, tak si to užijte. Při prvním výletu k otevřenému moři jsem pochopil pojem “Vitr”. To co nás přivítalo na pobřeží hnalo zrnka písku takovou silou, že to bolelo i přes kalhoty. Ještě dva dny poté jsem z kapes a kapuce sypal písek a vzpomínal na Kilcunda Beach. Pokračovali jsme na Phillip Island, kde je závodní okruh pro Moto GP, kolonie tučňáků a útes zvaný Pyramid Rock.

Právě tady vrcholí sezóna Australského fotbalu. Hra je to stejně drsná jako celý tenhle kontinent. Z toho co jsem viděl v televizi je mi jasné, že nějací američtí fotbalisti se můžou jít zahrabat. Hraje se to podobně jako rugby bez chráničů, ale míč se smí jen kopat a odpalovat, nesmí se házet. Hřiště je více než 150 metrů dlouhé, hraje se to nahoru dolu a teměř se nepřerušuje. Cílem je dostat šišatý míč do brány podobné té rugbyové. Asi nejdrsnější hra, kterou jsem kdy viděl a to se prý narozdíl od 70-tých let hlídají veškeré fauly. Hra, která vznikla v místních kriminálech prostě musí být tvrdá a nelítostná.

Ve škole se trošku ztrácíme v záplavě Korejců a Japonců. Zatím jen prochazíme rozřazovací testy a konverzujeme, takže pohodička. V pondělí už budeme rozdělení a praděpodobně budu ve skupině, v níž budou jen 4 žáci a z toho budeme dva Češi. Cesta do školy momentálně trvá devadesát minut a stoji 10 dolarů, ale snad obojí zredukujeme díky zapůjčeným bicyklum :-) Umíte si mě představit na kole? … docela horor co?

Doufám že u vas je fajn, protože nám tady za chvíli začne LEEEETOOOOO!

Text: Pepák

Foto: převzato z rajče.net, kde najdete i jejich další fotky


Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)



Přečtěte si také