V pátek večer před loděnicí SK Zlíchov stojí 3 ofroudy – „Myšák“ Mitsubishi L200, „Zebra“ Defender 90 a Defender 110. Cesta až na Albánské hranice proběhla rychle jen s pár opileckými pauzami.

Hned po překročení hranic míříme do Shkoderu, kde vyměníme peníze, natankujeme a vyrážíme do hor. První řeka, na kterou míříme, je Kir. Příjezdová cesta je řidičsky i krajinově nádherná a ujišťuje mě, že rozhodnutí jet terénními auty bylo to správné. Kir má málo vody a tak nasedáme všichni na spodní těžší úsek.

Albánie, řeka Kir

"Nejdřív jsem mu chtěl hodit házečku, ale nakonec jsem ho radši vyfotil a nechal chvilku nalokat, aby potrénoval na Norsko."

Albánie, řeka Kir

Radek v nájezdu do Tomova místa

Hned na prvním hezkém místečku zastavujeme a Zajíc po prohlídnutí ukazuje, že je to v pohodě. Tomáš vyráží… chvilku čekáme… nic… vysedám, beru házečku a běžím dolu. Tom plave. Nejdřív jsem mu chtěl hodit házečku, ale nakonec jsem ho radši vyfotil a nechal chvilku nalokat, aby potrénoval na Norsko.

Takový malý váleček na konci esíčka potrápil nejen Toma, ale i Ferdu, který ho následoval :-) Pár hezkých míst ještě následovalo, kde zaplavala Zuzka, Ajicí na dvoukajaku a Lucka… Hned po vodě je přesun na další řeku. Dnešní spaní je bohužel oproti včerejšku ošklivé. Spíme pod dálničním náspem na štěrku.

Velikonoční ráno -  pomlázky nejsou k dispozici a tak improvizujeme. Já beru tyčku od stanu, Radek anténu z auta a Ferda klacek. Naše hodovadla vyzdobíme pentlemi a jdeme na to :-) Máme dvě holky, tak to šlo rychle.

Velikonoce v Albánii

Improvizovaná pomlázka z antény, tyčky od stanu a klády

Nasedáme na řeku L.fani Vogel. Kolem startu „vobejdují“ děti. Hned jak nasedneme na vodu, tak se z dětí stanou zákeřný šmejdi. Hází po nás kamení. Mají dobrou mušku a tak jich pár chytneme. Naštěstí jen do kajaku nebo vesty. Pádlujeme asi 10 km oleje a pak přijdou dvě nesjízdná místa s obtížným přenášením. Následuje několik peřejí WW III-IV a pak zase olej až do konce. Na nic nečekáme a pokračujeme dalším přesunem na řeku Osum. Jedeme až do noci a spíme pár km před nasedacím místem.

Největší adroš hned po nasednutí na vodu - uhýbání před šutry :)

Největší adroš hned po nasednutí na vodu - uhýbání před šutry :)

Přístup k Osumu je po hliněné cestě. Posledních pár stovek metrů k nasedače je za deště pouze pro auta 4×4. Osum je hluboká soutěska přirovnávaná ke Grand kaňonu akorát v malém. Vodácky nezajímavé, ale rozhodně stojí za návštěvu!!! Neuvěřitelně hluboký kaňon a přitékající vodopády.

Albánie, kaňon řeky Osum

Neuvěřitelně hluboký krásný kaňon řeky Osum

Po Osumu pokračujeme do města Permet. Je to 30 km ofroudu a krásných panoramat. Celá cesta vede přes hory, chvílemi dokonce řadím redukovanou 1. Poznámka Toma na konci 1)

Albánie, offroad cesta přes hory

Offroad cesta přes hory

Albánie, offroad cesta přes hory

Offroad cesta přes hory

Spíme před Permetem. Další den pokračujeme na Langarices. Jako obvykle není voda, ale zkusíme to. Přes řeku není most a tak brodíme.

Albánie, brodění řeky Langarices

Honza v autě a auto ve vodě s šutrama = šťastnej Offrouďák :-)

Dál cesta pokračuje prudce nahoru, kde zase přijdou na řadu redukce a 4×4. Langarices je opět sevřený kaňon kde místy není šířka ani na pádlo. Vody málo a tak hodně dřeme. Poznámka Toma na konci 2)

Albánie, řeka Langarices

Albánie, řeka Langarices

Albánie, přírodní termální prameny u řeky Langarices

Albánie, přírodní termální prameny u řeky Langarices

Večer zahájíme večírek v sirných pramenech, u kterých spíme. Jedno jezírko je hned u vysedačky a druhé 300 m proti proudu. Po x litrech vína mi přijde, že ty prameny ani moc nesmrdí, ale za to ráno…

Dopoledne sjedeme Vjosu, která je lehká a pak pokračujeme v přesunu na Devol. Večer zastavujeme v Korce, kde jdeme na večeři do místní restaurace a zároveň slavíme Radkovy narozeniny. Poznámka Toma na konci 3)

K Devolu přijíždíme po deštích a cesta podle toho taky vypadá. Nechápeme, jak to vodácká skupina Břeha před námi mohla projet dodávkami. Jedeme spodní část kaňonu Devolu. Máme dost vody a je to krásná WW III-IV.  Vysedáme na posledním místě, kde je řeka vedle cesty. Ale i tak je to dramatický výlez po házečkách. Poznámka Toma na konci 4)

Albánie, výstup ze spodního úseku řeky Devol

Proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě ;-)

Rychle se najíme a pokračujeme dál. Už se postupně vracíme domů. Cestou ještě stavíme v Tiraně (hlavní město Albánie) na nákup klasického albánského suvenýru – „likéru“ Skandenberg. Večer přejíždíme hranice z Albošky do Černé hory a valíme dál až do noci. Spíme asi 30 km za Podgoricí směrem na Nikšic hned vedle silnice. V noci máme policejní návštěvu, ale rozespalý Grázl jim česky vysvětil, ať jedou dál. A pochopili :-)

Budíček v 7 a pokračujeme směr řeka Tara. Zastavujeme u Pivský přehrady, kde není voda, tak rovnou jedeme na spodní Taru. Proti Albánským řekám je pěkně studená. Naše poslední řeka je za námi a teď už jen transport domů.

Albánie je nádherná. Lidi, až na pár výjimek, příjemný a pohostinný. Na místní cesty doporučuji terénní auto, i když v poslední době je tu mohutná výstavba silnic. Určitě se sem vrátím, ale zase jen na dvou kolech…

Shrnutí:

10 dní = najeto 3600km, sjeto 7 řek, projeto 6 států, vypito cca 100l piva a 1l raki(je)

Poznatek: dost často platí, že doba jízdy po vodě (popřípadě chůze pěšky po cestě) = doba jízdy autem „podél“ vody.

Práce mě baví. Vydržím na ní celé hodiny koukat!

Práce mě baví. Vydržím na ní celé hodiny koukat!

Foto: Ofrouďák, Rodeista, Zub, Martin..a možná ještě někdo?

Poznámky Toma:

1) Po tom, co jsme vyjeli řekl bych opravdu offroad cestou až nahoru do sedla a říkali jsme si, jaká to byla hustá cesta a jak by nebyla šance ničím jiným než pořádným offroadem, přijeli jsme do vesnice, ve které parkovali Albánci své Mercedesy. Mercedesy jsou mimochodem asi tak 95% aut v této zemi, která jinak patří mezi 10 nejchudších v Evropě..

2) Na tuhle řeku se jinak vozí kajaky na oslech, které je potřeba si domluvit ve vesnici. Popis vodního stavu viz popis v rubrice řeky, je nutno dát pozor na velkou vodu, za které půjde obtížnost dost nahoru, dost možná až do X. V našem případě jedeme hodinu autama nahoru a hodinu po vodě kaňonem dolu.

3) V restauraci se nám po chvíli vyjednávání daří domluvit, že bychom rádi něco tradičního Albánského. Postupně si tedy objednáváme vše možné a oni nám to postupně nosí- nejdříve jídlo, pak polévku..jiný kraj, jiný mrav :-) Každopádně jejich klasická jídla jsou fazole na všechny možné způsoby, které plavou v barevné omáčce (vypadá to spíš taky jako polévka), případně jídlo dozdobuje kus masa. Vzhledem jsme se nenechali odradit a moc jsme si pochutnali. Celkově jsme v restauraci nechali několik tisíc Leků, což v přepočtu vycházelo okolo sto korun na osobu za tuto královskou večeři :) (celkově je v Albánii levněji než u nás, 1Kč je cca 5,5 albánských Leků)

4)  Házečkový výstup zde ale rozhodně nebyl povinný natožpak nutný, kdybyste šli za námi, mohli jste jít taky v pohodě po pěšině :-)

5) Proti Honzově přípravě článku jsem si dovolil přidat jednu fotku navíc z vody, i tak je to (nečekaně) spíš o autech :-) Ale těšte se, máme natočeno pár hodin videomatroše a něco z toho rozhodně vytvoříme!

Podrobnější popisy sjetých řek, mapky, nasedací místa atd časem doplníme do rubriky řeky, na které po pár letech zase konečně začínáme pracovat :-) a také do kajakářské mapy. Celkově ale, v Albánii je krásně, voda tu ale žádná extra těžká není, i kdybychom jí měli víc (až na pár vyjímek). Kdyby jí bylo joo hodně, pár zajímavých potoků v horách by se tu ale našlo.. Z náboženství zde dominuje Islám (dle wikipedie), je tedy potřeba dávat pozor například na převlékání u řek, kde nejste úplně sami..

Pozvánka na promítání, povídání a na párty

Na závěr vás všechny zveme na promítání fotek z Albánie, nějakého toho videa, na předodjezdový večírek (kam? Do Norska, do Kazachstánu, do USA, do Kanady, do…) a zároveň na decentní oslavu prvních kulatých narozenin H2Omaniaků, kterým je přesně v těchto dnech 5 let.

A možná s tim sfouknem i nějakou další oslavu ještě, to ať si ale prozradí každý sám ;-) (za mohu ještě prozradit, že snad už budem také slavit rozjetí prodeje Colemana, Sevyloru, Ice Breakeru, Garminu, Motoroly a Hika. Doufejme :-) Samozřejmě s uvedením těchto značek budou následovat také další soutěže!) A kdy? V pondělí 27.6. Kde? V loděnici SK Zlíchov. Víc infa? Ne  třeba, ale časem se tu něco ještě objeví. Těšíme se na vás!


Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)



Přečtěte si také

Tags: , , , , , , , , ,