Letos na Sjou vyrazili taky potrénovat závodní raftéři a raftérky pod vedením Panenky. Tréninky jezdili klasicky na playrunu, ale hošíci se pak rozhodli, že zkusí dát taky Amot. “Když to dali ty kluci na kajacích, dáme to taky” A dali, celkem v pohodě, i když se to za tohoto vodního stavu na raftu uplně běžně nejezdí..Jediný, kde měli prej trochu problém, bylo esíčko ještě nahoře nad mostem (jak tam voda žene doleva na takovej velkej balvan). Klasiku, kde se jezdí Sweet rumble projeli uplně v pohodě. No, musim říct, že je to trochu jinej styl jízdy, než co umíme my s klientama, ani opičky na foťáky nedělali, jen bušili dolu

No a teď zase série našich kravinek a divadýlek.

Nebo teda spíš Břehových. Jojo, snažíme se dělat práci pořádně – lidi se snad pobaví ještě podruhé pak doma u fotek )

Náš oblíbenej koupací válec téměř na konci komerčního úseku..blbne se v něm dobře na čemkoliv, kajak, raft, klienti, kamarádi..akorát musí být aspoň 45cm na vodočtu, když je míň, pomalu se ztrácí. Naopak když je víc jak 75, už moc nepouští a je z něj dobrá šrotovačka

A ještě jeden pohled dolu do soutěsky, do “Studeného kolena”, přímo na “Beer machine” za nízký vody.

I letos jsme vyrazili k jezeru Gjende, kde Sjoa pramení. Trek nahoru k druhému jezeru Bessegen, dle mýho názoru patří k nejhezčim co v Norsku jsou. Ale je potřeba chytnout fajn počasí..

A taky loď, která vás po Gjende vezme buď tam a vy jdete po hřebeni zpět, nebo naopak. Jít obě cesty je značně fyzicky i časově náročný (teda pokud nemáte stan, spacák a jídlo na dva dny..)

A to jsme konečně zase na kajáčkách, na dolní Finně. Přezdívá se jí taky Canobino severu. Právě díky stylu uzavřené skalnaté soutěsky.

Matěj na jednom z mála míst nasvícených sluncem.

A ještě Břeh jednou na světle, kde se slunci podařilo vyhnout skálám a stromum a dosvítit tak až dolu na řeku.

O Finně taky chystáme samostatný článek, spolu s dost zásadním upozorněním na posunutí vodočtu (protože nyní vodní stav, který podle Olafa je už vysoký, je ideální). Máme jí od Sjoy asi 45km, takže taky v podstatě za barákem, jako Gjende, druhou nejvyšší horu Glittertind nebo třeba oblíbený Amot.. Když o tom tak přemýšlím, je to fakt parádní místo, ta Sjoa, i když v jejím údolí věčně visí lokální dešťovej mrak…

Jojo, tak zase za rok… Teď si sice užíváme nezvyklého tepla a léta v Čechách, ale i tak už nyní můžu říct, že se na příští rok těšim, super voda, super partička, super práce = super zážitky

Foto: H2Omaniaks production

Přečtěte si také