Mimo jiný tu najdete ke stažení tiskovou zprávu, takže to co je v ní napsaný bude v textu jen krátce.
Odjezd z Mnichovského mezinárodního letiště byl značně napínavý. Měli jsme problém s loděma, s rozměry a s nadváhou, jak píšu v TZ, každopádně vše se vyřešilo a my v pohodě odletěli. Ze začátku jsme pochybovali, jestli neodjíždíme zbytečně brzy – v 7 ráno z ČR, ale nakonec to bylo v podstatě akorát 
Let byl v celku fajn, na každém sedadle klasicky čekaly prospekty společnosti, ale i návody, co dělat kdyby… Pak nám korejské letušky, které jsou mimochodem všechny úplně stejné (nechápu jak je to možný) donesly balíček s ponožkama, zubním kartáčkem a podobně. Pak výborné oříšky. Džusy. Sluchátka k poslouchání rádia a zvuku u filmů. Pak další pití. Pak večeři… Už jsem si říkal, že jestli to bude takhle celou cestu, krásně nám to uteče. Nicméně, zbývajících 6 hodin do Soulu značně zpomalilo. Všichni usnuli a poklidný let jen občas přerušily drobné turbulence, asi jako když přejíždíte autem železniční přejezd (v dobrém stavu)
No, a to samé se v podstatě opakovalo i při letu ze Soulu na Zéland. Akorát že jsme cestou ještě zkoušeli, kterým směrem se točí voda při vypouštění z umyvadla (povětšinou v protisměru hodinových ručiček, ale typuju, že to dost ovlivňovaly drobné vibrace letadla..) Jo a taky turbulence byly o něco silnější, asi jako když jedete po D1 (možná ještě o chlup víc, celkem to házelo a poutaly se i letušky)
Na letišti nás vyzvedl taxík objednaný od půjčovny Spaceships, která nám sponzorsky půjčila parádní kárku za parádní cenu a odvezl nás do zmíněné půjčovny. Tam jsme převzali auto, hned jsme jim ho řádně polepili a vyrazili vstříc všem jezdícím v protisměru a s volantem na špatné straně. Je to fakt sranda, všechno opačně 
No a další den byl na plánu Auckland, největší město Zélandu. Prošli jsme centrum, koukli na věž Sky tower, která je fakt celkem vysoká…a taky jsme si skočili na kafe – další odlišnost – dali jsme si střední a dostali jsme plné 0,4l kelímky. Velké kafe je půllitr a malé asi klasická třetinka. Viz fotka vedle.
Pak jsme koukli do přístavu, kde mimo jiný byla opravdu velká spousta plachetnich a jiných lodí a pomalu jsme zjišťovali, že tu slunce připaluje i přes oblečení. Bez namazání krémem v podstatě neni možné vyjít ven. Mažem se padesátkou a stejně to dost silně opaluje.
Cestou z Aucklandu na letiště v Hellensvilu, kde mimochodem nyní bydlíme v jednom parádním baráčku, jsme se ještě zastavili na “plážové párty” české a slovenské komunity lidí žijících nebo pracujících v Aucklandu.
Na fotce zde nad textem vydíte parádní pohled dolů ze Sky Tower
No a zrovna na tomhle letišti, kde nás tak ochotně ubytoval místní Simon, pořádají tandemový sky diving, vyhlídkové lety, školu létání a kdoví co ještě. No, tak jsem si k narozkám skáknul z letadla. Fakt parádička. Tváře mi vlály jak kus hadru.
A tohle je obrovský Harbour Bridge, který spojuje centrum Aucklandu s druhou částí města. Moc pěknej, skáče se z něj bungee jumping. Ale jsou tu i vyšší místa, odkud si bungee skočit… (samozřejmě tím nic nenaznačuju)
A tím se pomalu blížím k závěru zprávy. Tisková zpráva postupně vyjde na jiných webech včetně dalších fotek. K tomu, jak je tu všechno jinak a opačně – je to tu i v noci (tedy u vás ve dne) – například souhvězdí Orion se tu staví na hlavu. No a samozřejmě tu je vidět Jižní kříž, který na severu jde najít jen dost těžko 
Tak se zatim mějte krásně, už teď vám můžu prozradit, že příště vás čeká surfování na né zrovna malých vlnách v moři, víc krajinek a spousty ptáků. Ale jak říkám, o tom až příště, je půl jedný v noci (v ČR po poledni) a mažu spát. Ahoj zeland.h2omaniaks.com
Foto: všicí z týmu, vic web projektu
