Samozřejmě jsme nemohli vynechat výlet do Wanaky a do jejího Puzzle Worldu – ideální, když jsme dostali volno kvuli dešti. První fotka je z trochu-psycho-místnosti, kde všechny ty xichty po vás koukaj. Dokonce i do objektivu se mi dívali, když jsem je fotil!


Už klasika je voda tekoucí do kopce a nakloněná místnost, o které jsme psali už vloni. Ale co mě vždycky dostává, jsou obrazy 2 v 1, ten umělec, který tohle dokáže musí mít neuvěřitelnou fantazii. Jen si nejsem jistej, jak moc se to smí nebo nesmí fotit, takže jsem fotil jen tenhle jeden. Klikněte a zvětšte si to, zakoukejte se a zjistíte, že oba obrazy jsou uplně dokonalý.


Kuba už je holt dost velkej kluk. Akorát Ulča vedle něj, a dokonce i když je o kousek dál, vypadá dost malinkatá…


Pak ještě s-káknul pokecat (?) s chlápkama a vyrazil s Ulčou do bludiště, já si to nechal tentokrát ujít, páč lilo jako z konve.


Dost bylo Puzzle Worldu,jestli chcete, můžete mrknout na další fotky v loňském článku.

Jen na moment zpět k trhání meruněk – když zapršelo přes den, starej Majkl kopnul do vrtule a jal se sady sušit helipotvrorou. Tohle je asi fakt slušnej byznys! (tohle není legrace, opravdu lítaj těsně nad sadem a tim oklepou většinu vody z listí – bez toho, že by ovoce popadalo, moc to nechápu. Potom většinou rovnou zaletěl ještě do města do krámu pro čerstvý pečivo)


Po usušení můžeme vesele pokračovat v trhání centů ze stromů… Zpětně jsme to tak nějak teoreticky počítali a za ten měsíc práce na meruňkách jsme každej utrhli přes milion meruněk :-D Broskve mi pořád chutnaj, meruňky pár měsíců nemusim ani vidět…


A po práci samozřejmě pádling, je to celkem sranda, i když úsek co jsme měli nejblíž nebyl nic těžkýho, některý víry co se tam dělaly byly celkem veselý, semtam to celou loď sežralo.


A nevěřili byste, jak jsem se bavil, když to žralo poprvé Kubu a já kolem něj projížděl – po kraji toho víru, takže mě to už nic neudělalo. Jen Kubovi zmizela loď a po chvilce se zase vynořila.

O dalším volnu – hnusnym počasí – jsme vyrazili do Queenstownu, kde jsem odpoledne uvíznul u focení a koukání na rugby. Byl to den po, co Zélandská repre All Blacks vyhrála nějakej turnaj, už si to moc nepamatuju. Každopádně to odpoledne to všichni celkem prožívali.


Hra je to teda fakt tvrdá, když jsem pak viděl odcházet hráče z hřiště, zjistil jsem, že nejsou nezničitelný, jak vypadaj na hřišti (páč ty rány a nárazy, po kterejch vstanou a běhaj dál…) Jeden kulhá, jeden má monokla, další rozbitej nos…


A večer jsme zašli nasát místní atmosféru do jedný hospůdky s živou muzikou. Jo, ještě že jsme nebydleli v Queenstownu, tam by se šetřilo těžko. Město má po večerech moc fajn atmosféru.


Joo, a zase do práce….trhat další tisíce oranžovejch kuliček…

Foto: Rodeista (kayaking Ulča)


Líbil se Vám příspěvek? Nebojte se kliknout níž ;o)



Přečtěte si také