Poslední dobou se do popředí zájmu a diskusí dostává nově navrhovaný styl ježdění rodea – session systém. Jen ve zkratce – po dobu deseti minut se pět jezdců střídá v nájezdech do playspotu (válec, vlna) přičemž po každém výplachu vjíždí do spotu další jezdec. Jednotlivý nájezd nesmí být delší třiceti vteřin.

Chlapci a děvčata stojící za zrodem unikátního sopotnického spotu se rozhodli, že tento systém nanečisto vyzkouší v praxi a tak uspořádali tzv. Sopáč summer camp. Na akci se sjelo něco kolem patnácti aktivních pádlerů, převážně z Prahy a okolí Sopotnice.

Akce byla perfektně zajištěná, k dispozici byly stánky s výborným pivkem, Kofolou a podomácku tvořenýma dobrotama jako třeba gyros, topinky, kuřátka apod.Vlastní ježdění ani nestojí za to zmiňovat, sopotnický spot je velice kvalitní (a silný). Nutno říci, že kdo do něj vlezl nepřipraven (nebo řádně upraven:-) ) tak měl velké problémy (mohu potvrdit). V pátek v noci zde zároveň proběhlo historicky první noční ježdění, spot byl osvícen pouze několika auty. Super

V sobotu, lehce po poledni (po pátku nebylo dost sil na to začít dříve) začala historicky první session systém kvalifikace v ČR. No a jelikož nás doopravdy nebylo mnoho, tak se prostě všechny kategorie smíchaly dohromady a hotovo. Do semifinále se probojovalo deset pádlerů (konkrétně 6 kajakářů a 4 singlíři – jeden až z daleké Francie) Během dne proběhl zároveň vložený závod ve skocích z rampy, kterou svýma (nevim jak se tomu říká) trikama vyhrál jediný singlíř na rampě – Zoid.

Večerní semifinále se pro úspěch z předešlého dne jelo opět za „umělého“ osvětlení, ovšem bylo to docela veselé…povím to takhle..večírek začal o hodně dřív, než vlatní semi a přeberte si to jak chcete… Do finále se tedy probojovali ti, kteří to tolik nepřepískli nebo prostě umí jezdit. No a po semi se rozpoutala zábava až do brzkých ranních hodin.. Co se dělo nebo nedělo…? Lepší nevědět

Nedělní finále opět začalo docela pozdě – prostě „únavě“ se poručit nedá. Jelo se na tři jízdy a nejlepší se počítala.. A jak to dopadlo? Na pátém místě zkončil Zoid (docela slušný na to jaká to je „velryba“), na čtvrtém Mr. Vorvinka a medailové pozice obsadil Péťa Prause, druhý Bubáč, BUBU neboli Honza Bubník a první, kdo jiný než žák jedné velké Činky (Peter Csonka) Honza Špindler.

Poté proběhl ještě jeden vložený závod, tzv. big air contest neboli soutěž o provedení triku jako třeba loop, space godzila nebo phoenix monkey v co největší výšce a musím se Vám pochlubit – vyhrál jsem ho já

Na závěr proběhla ještě debata o tom, jak se komu tento systém líbil.. Názory se různily, pro diváky atraktivní, pro pádlery nic moc.. Ale úvahy o jeho zavedení či nezavedení nechám na jiných, zodpovědnějších. Nicméně mně moc nenadchnul.To se ovšem nedá říct o celé této mega vydařené akci, za kterou moc díky jejím organizátorům.

Je fajn dostat dobrý nápad.. Ale ještě lepší je ho zrealizovat… A za to všem ze Sopotnice a přilehlých dědin díky moc!

Text: Grázl

Foto: PePe